- Komerční sdělení -aktuálně

Kompenzace nepřímých nákladů uhlíku z Envirofondu je potřeba zvýšit

Zavedení systému obchodování s emisními kvótami zvýšilo ceny elektrické energie, a tím i náklady průmyslových podniků, které tak přes cenu elektřiny platí za dekarbonizaci, i když samy emise nevypouštějí. Slovensko patří mezi země EU, které využívají možnost kompenzace těchto nákladů pro firmy pouze v minimální míře a pro zachování některých energeticky náročných provozů bude třeba tyto kompenzace z Envirofondu výrazně zvýšit. Vyplývá to z aktuální analýzy Institutu ekonomických a společenských analýz (INESS).

„Podmínky kompenzací na Slovensku patří mezi méně štědré, stát nevyužívá možnosti vlastních zákonů. Pokud nemá dojít k přesunu těchto výrob do zahraničí, budou potřebné změny v legislativě,“ uvedli analytici INESS. Ukončení činnosti těchto firem by přineslo vysoký růst nezaměstnanosti v regionech a zároveň i další růst ceny elektrické energie, jelikož by se fixní náklady soustavy rozpočítaly na nižší odběr elektřiny pro zbývající odběratele.

S kompenzací nepřímých nákladů uhlíku z výnosů z prodeje emisních povolenek slovenská legislativa počítá, ale zároveň vládě umožňuje o využití těchto prostředků volně rozhodovat. \“Namísto zákonného minima ve výši 7,5% vláda za rok 2020 alokovala na kompenzace nepřímých nákladů jen 1,24% z výnosů z dražeb,\“ upřesnili analytici. Taková výše kompenzací podle nich zhoršuje konkurenceschopnost podniků s vysokou energetickou náročností výroby nejen vůči zemím mimo Evropskou unii, ale také ve srovnání s velkou částí firem v EU.

Výše výnosů z dražeb v posledním období pro rychlý růst ceny povolenek stoupá a dosáhla již hranice 60 eur za tunu vypuštěného oxidu uhličitého. Zatímco v minulých letech byl výnos z dražeb emisních povolenek kolem 240 milionů eur, v letošním roce se odhady pohybují od 350 až do 400 milionů eur.

„Podle našeho názoru by pravidla kompenzací měla být nastavena tak, aby vláda nezasahovala z různých jiných důvodů do vyplacené částky, ale aby schéma bylo nastaveno transparentně a předvídatelně do budoucnosti,“ uvedl INESS.

Analytici zároveň navrhli, aby byly kompenzace vypláceny ve výši, kterou umožňuje evropská legislativa, to je maximálně 25 % z dražeb povolenek a 75 % způsobilých nákladů podniků. Pro otevření schématu kompenzace pro všechny podniky INESS navrhuje i zrušení minimální hranice jedné gigawatthodiny (GWh) odběru elektrické energie. „Současně se zrušením této podmínky by mělo být zrušeno i současné omezení, podle kterého se první GWh neproplácí,“ dodali analytici.

O využití balíku financí z aukcí emisních povolenek rozhoduje ministerstvo životního prostředí, pod které Envirofond patří, spolu s ministerstvem financí. Jejich předběžné reakce na možné zvýšení kompenzací nebyly příliš pozitivní. Využití těchto prostředků mimo jiné zvyšuje i ostře sledovaný schodek rozpočtu veřejných financí.

Další články autora

Komentáře

Sdílej naše články

- Reklama -

Redakce doporučuje

Žena